Vápník 1. část

Potraviny bohaté na vápník
Vápník neboli kalcium (Ca) je minerální prvek, který si tělo nedokáže samo vyrobit, proto jej musí získat potravou. Vápník se vyskytuje ve všech potravinách, ale některé zdroje jeho obsahem vynikají. Jsou to: mléko a mléčné výrobky, zejména tvrdé sýry, ryby, sardinky konzumované i s kostmi, žloutek, luštěniny, tofu, zelí, čínské zelí, kapusta, hlávkový salát, brokolice, květák, špenát, cibule, mrkev, celer, pórek, chléb, ořechy, ředkvičky, rajčatový protlak, pomeranče, mandarinky.

Uveďme zde ještě potraviny, které bývají zastoupeny v jídelníčku méně často, přesto se mají, co do obsahu vápníku, čím pochlubit: sezam, slunečnicová semínka, rozinky, sušené švestky, sušené meruňky, ovesné vločky, olivy, mák, lněné semínko, řeřicha, petrželová nať, pažitka, maliny, jahody, ostružiny, šípky, kiwi, fíky, rebarbora, melasa, fenykl, mangold, ananas, černý rybíz, cizrna, mořské řasy, pohanka.

Některé potraviny (např. ovocné džusy, sušenky, dětské kaše nebo snídaňové cereálie) bývají obohaceny vápníkem uměle. Pokud má být přidávaný vápník pro tělo využitelný, musí být vázaný na organické sloučeniny (např. glukonát, karbonát, laktát, mléčnan, citrát), nikoliv na sloučeniny anorganické (např. uhličitan, síran nebo fosforečnan), neboť využitelnost anorganicky vázaného vápníku se pohybuje okolo 2 – 5 %.

Vápník je vázán v potravinách na různé sloučeniny. Z některých potravin se vápník uvolňuje snadno, z jiných hůř. Například využitelnost vápníku ze špenátu je 2 -5 %, z pšeničného chleba je 40 % a ze zelí je 40 - 70 %.

V hlavní roli vitamín D
Vitamín D působí jako hormon, který řídí vstřebávání vápníku ze střeva a zároveň reguluje hladinu vápníku a fosforu v krvi a kostech.

Vitamín D se vytváří v těle při vystavení kůže ultrafialovému záření, proto jeho nedostatkem jsou ohroženi pacienti dlouhodobě upoutaní na lůžko nebo lidé, kteří si zahalují tělo z náboženských důvodů. Za dostatečné, pro tvorbu tohoto vitamínu, se považuje pobývat venku 20 minut (aspoň dvakrát týdně), přičemž stačí mít obnažené ruce a oblast krku a obličeje.

Vitamín D lze rovněž získat ze stravy. Jeho bohatým zdrojem je rybí tuk, tresčí játra, olejnaté ryby (makrela, sardinky, sleď, tuňák, losos), žloutek, maso, játra, mléčné výrobky, houby, obohacené margaríny, droždí.

Jeho nedostatek způsobuje u dětí křivici, u dospělých osteomalacii, která se projevuje měknutím a bolestí kostí, svalovou slabostí a náchylností ke zlomeninám a zubnímu kazu.

Naopak dlouhodobá konzumace vysokých dávek preparátů s vitamínem D může způsobit vyplavení vápníku z kostí a jeho následné ukládání v ledvinách, střevech, plicích nebo v cévních stěnách. Mezi bezpečnou a toxickou hladinou tohoto vitamínu je jen malý rozdíl, proto je vždy nutné dodržovat jeho dávkování a nikdy nebrat více preparátu podobného typu najednou.

Závěr
Kdo si chce zajistit dostatek vápníku v těle, měl by volit pestrý jídelníček a nevyhýbat se pobytu venku, neboť nedostatek vápníku často plyne z nedostatku vitamínu D.
S krátkodobým nedostatkem vápníku se tělo snadno vyrovná, ale pokud je příjem vápníku dlouhodobě podlimitní, je vápník uvolňován z kostí, což může být příčinou jejich řídnutí (osteoporózy).
Vstřebávání vápníku je závislé na mnoha dalších faktorech. Více informací bude uvedeno v druhé části tohoto článku.

MB

Tento web využívá Cookies, je nutné Vás na toto upozornit.